Existují dva hlavní typy spojení. Přímé (direct), kdy komunikují radiostanice přímo mezi sebou. Nevýhoda tohoto druhu spojení je, že komunikaci ztěžují různé překážky mezi vysílačem a přijímačem. Tuto nevýhodu lze odstranit při použití druhého možného způsobu komunikace a to přes převaděč, který je umístěn na vhodném, vysoko položeném místě, tak aby komunikující stanice měli možnost se na něj dostat z co největšího možného území. Spojení poté probíhá na dvou kmitočtech. Vstupním (na kterém vysílá radiostanice a přijímá převaděč) a výstupním (na kterém stanice po odklíčování "poslouchá" a převaděč vysílá). Obě frekvence je třeba znát a radiostanici podle toho naladit. V České republice je celá řada radioamatérských převaděčů, které lze využít pro tísňový provoz. Převaděče u nás fungují v pásmu 144 MHz.
Podle generálního povolení ČTU existuje možnost volného zakoupení radiostanice provozované v tzv. občanském pásmu (jinak CB - Citizens Band). V současné době jich je provozováno velké množství včetně používání mobilních stanic. Proto je na základě doporučení ČTÚ kanál č. 9 používán jako tísňový. Z tohoto důvodu hasiči, policie a RZS na některých místech v ČR instalují tyto radiostanice na dispečinku a monitorují tento kanál. Další informace o CB najdete zde.
Možné využití CB je v případě velkých katastrof (jako např. byly povodně), kdy se dá v případě zavedení CB do většiny dispečinků využít tyto radiostanice pro vybudování nouzového spojení, které by spojilo v tu chvíli většinu záchranných složek. Navíc se dá s pomocí normálních uživatelů vytvořit radiovou síť, která by vlastně pokryla skoro celé území ČR (znám situaci, kdy jeden kamarád potřeboval poslat domů zprávu, že je v pořádku. Zpráva putovala od stanice ke stanici až došla do Prahy, kde se dostala na místo určení). V situaci, kdy neexistuje jednotné spojení mezi záchrannými složkami a kdy by v případě nějaké katastrofy došlo k rozpadu telefonní sítě (viz. povodně) je to jedna z možností zachování životně důležitého spojení. Další argument pro je cena: CB stanice se dá pořídit už od 2.500,- Kč (+ kabely a anténa).
V případě přírodní katastrofy je třeba mít dopředu připraveny postupy podle kterých se bude postupovat. Tzn. hlavní je, kde sebrat potřebné radiostanice + další vybavení nutné pro provoz v některém ze zmíněných pásem. Buď je to možné domluvit s prodejci radiostanic, popř. lze využít stanic radioamatérů, či uživatelů stanic CB. K tomu je dobré mít dopředu připravené seznamy těchto lidí. U radioamatérů je situace o to snažší, že jejich adresy jsou pravidelně zveřejňovány v tzv. callbooku. Doporučil bych, kontaktovat je a domluvit si dopředu jejich případnou spolupráci. Toto řešení má výhodu, že tito uživatelé dokonale znají problematiku provozu na svojich pásmech a se stanicemi umí. Jsou schopni je většinou nainstalovat kdekoliv a kdykoliv. Zajištění náhradních zdrojů není při troše improvizace zas takový problém. Navíc je možné vybudovat polní základnové stanoviště na vhodných místech, příp. v postižených oblastech. Uživatelé stanic jak v občanském, tak i radioamatérském pásmu se velmi často věnují získávání dálkových spojení právě s takových dočasných vysílacích stanovišť, proto mají v tomto velké zkušenosti a i potřebnou výbavu. Já jsem měl v době, kdy jsem se tomuto taktéž věnoval, neustále připravený teleskopický stožár a několika metrovou předem naladěnou základnovou anténu v rozloženém stavu, takže nebyl problém během cca 0,5 - 1 hodiny vybudovat vysílací stanoviště. Zkušenosti "veteránů" věnujících se tomuto koníčku jsou neocenitelné a spolupráce se opravdu vyplatí. Jako všechno i toto je třeba připravit dopředu tak, aby v případě potřeby byla improvizace co nejmenší.
